AKTUALITY

Oddlužení OSVČ (podnikatelů)

Datum: 10.5.2021  |   Publikoval: Mgr. Tomáš Souček

Vzhledem ke značně negativním dopadům pandemie onemocnění Covid-19 do sféry soukromého podnikání se stalo oddlužení OSVČ (podnikatelů) velice vyhledávanou možností, jak se v dnešní době podnikatel může oficiální cestou vypořádat se svými dluhy, aniž by je musel na svých bedrech nést do konce svého života.

Historie oddlužení OSVČ

V prvé řadě je třeba poznamenat, že právní úprava oddlužení podnikatelů doznala v čase velmi zásadních změn. Insolvenční zákon nejdříve poměrně striktně vylučoval využití institutu oddlužení u podnikatelů, když pokud chtěl podnikatel využít institutu oddlužení, musel své podnikání ukončit a zároveň z něj nemít žádné nesplacené dluhy. Postupně byl tento striktní zákaz oddlužování podnikatelů rozmělňován, až dospěl do dnešní podoby, kdy podnikatel, který chce řešit své dluhy cestou oddlužení dle insolvenčního zákona, již nemusí živnost přerušovat či pozastavovat, stejně tak jako a priori nevadí, pokud má nesplacené dluhy z podnikání. Lhostejno přitom, zda se jedná o dluhy soukromoprávní či veřejnoprávní.

Povinnost podat na sebe insolvenční návrh

Důležité je rovněž zmínit, že dlužník-nepodnikatel se může bez dalšího rozhodovat, zda raději vstoupí do režimu oddlužení, v rámci kterého se bude moci jednou provždy vypořádat se svými dluhy, či nikoliv. Toto však pro podnikatele neplatí, neboť právní úprava § 98 až 100 insolvenčního zákona ukládá dlužníku-podnikateli povinnost podat na sebe k příslušnému soudu insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Pakliže tak podnikatel neučiní, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.

Výpočet výše splátek oddlužení u podnikatele

Zcela zásadní obrat v oddlužení OSVČ přinesla novelizace insolvenčního zákona účinná od června 2019, která konečně vnesla řád do tehdy zcela chaotické praxe výpočtu výše splátek, které je povinen podnikatel v rámci oddlužení hradit. Do té doby neuspokojivá situace je perfektně shrnuta např. v rámci tohoto článku: https://www.epravo.cz/top/clanky/srazky-z-prijmu-podnikatelu-v-oddluzeni-co-soudce-to-nazor-106523.html). Od 1. června 2019 však v rámci oddlužení OSVČ platí následující postup při určování výše splátky oddlužení OSVČ, který je v rámci ust. § 398b insolvenčního zákona definován takto:

 

  • (1) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou – podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle tohoto ustanovení. Ustanovení § 398 není dotčeno.
  • (2) V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku (dále jen „zálohová splátka“).
  • (3) Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.
  • (4) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit postupem podle odstavce 3, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání.
  • (5) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani postupem podle odstavce 4, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
  • (6) Dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období podle zvláštního zákona předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje; tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení, na základě které vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (dále jen „referenční srážka“).
  • (7) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami; dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu. V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.
  • (8) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. Insolvenční soud může stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních zálohových splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.
  • (9) Pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů podle § 398 odst. 3, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu. Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů.

 

Z citované právní úpravy je především důležité to, že při výpočtu výše splátek oddlužení, které je podnikatel povinen hradit, se zohledňují též výdaje, které podnikatel musí vynakládat, aby vůbec mohl podnikatelskou činnost provozovat. S ohledem na tuto skutečnost by tedy nemělo docházet k situacím, že podnikateli bude soudem určena povinnost hradit splátku oddlužení v takové výši, která je zcela mimo finanční možnosti podnikatele. Smyslem citované právní úpravy je, aby podnikatel v oddlužení nemusel své podnikání ukončovat, neboť by tím zároveň ztratil zdroj příjmů, ze kterého by mohl splátkový kalendář oddlužení plnit. Velice trefně je uvedená problematika popsána např. v tomto článku: https://www.insolvencnizona.cz/clanky/novela-insolvencniho-zakona-verze-2019-5/

 

Pakliže by Vás problematika oddlužení OSVČ více zajímala a chtěli jste k uvedenému získat více informací, potažmo máte zájem o poskytnutí právní pomoci, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit – kontaktní údaje naleznete ZDE! Před námi se nemusíte v žádném případě stydět, Váš případ vyřešíme diskrétně a se vší pečlivostí. Samozřejmě jsme jakožto profesionální advokátní kancelář vázáni povinností advokátní mlčenlivosti.

Začněte svůj život bez dluhů ještě dnes! Odešlete formulář

Jméno a příjmení:
E-mail:
Telefonní číslo:
Kam to máte nejblíže:
Vaše zpráva:
Můžete vyplnit pouze telefon, ozveme se Vám.