Je Česká republika raritou v podmínkách nutných ke schválení oddlužení?

Nedávno jsme Vás informovali o chystané novele insolvenčního zákona, která by měla přinést podstatné změny v požadavcích na výši plnění při oddlužení splátkovým kalendářem. Dnes se k této novele vracíme s informací o tom, v jaké právní úpravě se její tvůrci inspirovali. V dalších dnech se pak zároveň zaměříme na to, jaký je současný vývoj hojně diskutované novely.

Jestliže hledáme, odkud přišla inspirace dnes již bývalého ministra spravedlnosti Pelikána pro chystanou novelu, nemusíme chodit příliš daleko. Novela insolvenčního zákona se inspirovala zejména v sousedním Německu, kde není stanovena žádná procentuální hranice minimální úhrady závazků v oddlužení. Oddlužení zde trvá dobu 6 let. Pokud dlužník po toto šestileté období plní veškeré povinnosti stanovené mu v rámci insolvenčního řízení, soud vysloví, že dlužník je zbaven veškerých dluhů, které nebyly v rámci oddlužení uspokojeny. Platí, že až do 1 roku od ukončení oddlužení může některý z věřitelů dlužníka podat odvolání a namítat, že dlužník své povinnosti porušil.

Další inspiraci přineslo navrhované novele také Rakousko. Ještě před několika lety se v Rakousku mohla nepodnikající fyzická osoba oddlužit několika způsoby – nejvíce podobné české úpravě byl tzv. Abschöpfungsverfahren, kdy na řízení dlužníka dohlíží správce. Platilo, že dlužník po dobu 7-mi let musí správci odevzdávat vše nad nezabavitelnou část svého příjmu s tím, že nesmí odmítnout žádnou možnost výdělku, daru či dědictví. Po 7-mi letech, uhradil-li dlužník nejméně 10 % svých závazků, je soudem od zbylých dluhů osvobozen. Může se tedy zdát, že Rakousko je oproti Německu či navrhované novele českého insolvenčního zákona přísnější. Opak je ale pravdou. V loňském roce došlo ke zrušení této 10% hranice.

Jak je vidět, mírnější hranice a požadavky na splnění oddlužení nejsou žádnou výjimkou ani ve „vyspělejších státech“. Je patrné, že k vývoji dochází i v právních úpravách ostatních států, což je logické vzhledem k vývoji společnosti, když je třeba reagovat na ekonomické změny, k nimž v průběhu času dochází.