Trestné činy související s insolvenčním řízením

Nejste si jisti, zda byste  se mohli dopustit trestného činu, který by souvisel s Vaším insolvenčním řízením? Pojďme se na tuto problematiku podrobně podívat.Hlava pátá trestního zákoníku obsahuje šest skutkových podstat majetkových trestných činů, jejichž společným jmenovatelem je, že upravují vztahy mezi dlužníky a věřiteli, resp. postihují společensky nežádoucí chování ve vzájemných právních vztazích mezi dlužníky a věřiteli, event. v jejich právních vztazích s třetími osobami. Jedná se o tzv. úpadkové trestné činy. Tyto trestné činy tedy bezprostředně souvisí s insolvenčním řízením a insolvenčním právem a dle mého názoru si zaslouží v rámci jednoho ze zaměření naší kanceláře podrobný rozbor.

Jmenovitě se jedná o trestný čin poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku, trestný čin zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku, trestný čin způsobení úpadku podle § 224 trestního zákoníku, trestný čin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 trestního zákoníku, trestný čin pletich v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku a trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 trestního zákoníku.

Poškození věřitele:

Trestného činu poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku se dopustí kdokoli, kdo byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku, postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného, zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme, předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, předstírá splnění závazku, nebo předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik, a způsobí tak na cizím majetku škodu přinejmenším ve výši 25.000,- Kč. Tohoto trestného činu se dopustí taktéž kdokoli, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má, a způsobí tím na cizím majetku škodu přinejmenším ve výši 25.000,- Kč.

Jednou z podmínek schválení oddlužení je existence tzv. úpadku na straně dlužníka. Úpadkem rozumíme situaci, kdy má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Vzhledem k tomu, že se při podání návrhu na schválení oddlužení můžete dostat nedorozuměním do podezření z pouhého předstírání úpadku, doporučujeme se při podávání návrhu na schválení oddlužení poradit s advokáty, kteří nejsou pouze odborníky v oblasti insolvenčního práva, ale mají praktické zkušenosti i v oblasti trestního práva.

Zvýhodnění věřitele:

Skutková podstata trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku předpokládá tzv. speciální subjekt v podobě dlužníka, který se již nachází v úpadku. Úpadkem rozumíme situaci, kdy má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku se tedy nemůže dopustit kdokoli, ale pouze dlužník, který je v úpadku, a to, pokud zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nejméně ve výši 25.000,- Kč. Jinými slovy řečeno, trestného činu zvýhodnění věřitele se dopustí dlužník, který má více věřitelů a místo toho, aby své dluhy hradil poměrně všem věřitelům dle výše jednotlivých závazků, jak káže zákon, v plném rozsahu vyrovná dluh vůči jednomu (nebo několika) z nich, a ostatním neuhradí ničeho nebo jim neuhradí dluh v plném rozsahu. Dlužníci v úpadku, kteří zvažují návrh na schválení oddlužení se často stávají terčem nátlaku některých z věřitelů, aby zrovna jejich pohledávky v plném rozsahu uhradili, na úkor věřitelů ostatních. Vzhledem k tomu, že tímto můžete naplnit skutkovou podstatu trestného činu zvýhodnění věřitele, v takové situaci rozhodně nic sami nepodnikejte a poraďte se s advokáty, kteří mají praktické zkušenosti v oblasti jak insolvenčního práva, tak trestního práva. V opačném případě se vystavujete riziku trestního stíhání, které v takovém případě bude hrozit pouze Vám, nikoli Vaším věřitelům, kterým dluhy uhradíte.

Způsobení úpadku:

Trestného činu způsobení úpadku podle § 224 trestního zákoníku se dopustí kdokoli, kdo si, byť i z hrubé nedbalosti, přivodí úpadek tím, že činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům. Tohoto trestného činu se dopustí taktéž kdokoli, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. Pokud jste se tedy ocitli v úpadku a rozhodli jste se svojí situaci řešit návrhem na schválení oddlužení, doporučujeme vyhledat advokáty, kteří mají zkušenost nejenom s insolvenčním právem, ale i s trestním právem. S advokáty doporučujeme konzultovat nikoli pouze otázky samotného oddlužení, ale i každé zásadnější ekonomické rozhodnutí, abyste se nedorozuměním nedostali do podezření ze spáchání trestného činu způsobení úpadku. Úpadkem rozumíme situaci, kdy má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Porušení povinnosti v insolvenčním řízení:

Trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 trestního zákoníku se dopustí kdokoli, kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení. S ohledem na uvedené doporučujeme už jenom z důvodu preventivní opatrnosti konzultovat otázky Vašeho oddlužení a zejména probíhajícího insolvenčního řízení s advokáty, kteří mají zkušenosti nejenom z insolvenčním, ale i trestním právem.

Pletichy v insolvenčním řízení:

Ustanovení § 226 trestního zákoníku, obsahuje tři samostatné skutkové podstaty trestného činu pletich v insolvenčním řízení. Dvě z nich předpokládají tzv. speciální subjekt v podobě věřitele nebo insolvenčního správce. Třetí se může dopustit kdokoli. Trestného činu pletich v insolvenčním řízení se dopustí věřitel, který v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch. Trestného činu pletich v insolvenčním řízení se dopustí taktéž kdokoli, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch. Trestného činu pletich v insolvenčním řízení se dopustí taktéž insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení, který přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší. Pokud máte pocit, že se ve Vašem insolvenčním řízení děje cokoli nestandardního, co by mohlo vést k podezření, že se věřitelé nebo insolvenční správci dopouští trestného činu pletich v insolvenčním řízení, neriskujte a bez zbytečného odkladu Vaše podezření konzultujte s advokáty, kteří mají zkušenost nejenom s insolvenčním právem, ale i s trestním právem.

Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku:

Trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 trestního zákoníku se dopustí kdokoli, kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Pravdivé prohlášení o majetku je jednou z podmínek schválení oddlužení soudem. S ohledem na uvedené doporučujeme už jenom z důvodu preventivní opatrnosti konzultovat otázky Vašeho oddlužení a zejména probíhajícího insolvenčního řízení s advokáty, kteří mají zkušenosti nejenom z insolvenčním, ale i trestním právem. Eliminujete tím možnost, že se v insolvenčním řízení nedorozuměním dostanete do podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.

Úvěrový podvod

Trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 trestního zákoníku nepatří do skupiny tzv. úpadkových trestných činů a ani bezprostředně nesouvisí s insolvenčním řízením. V praxi se však celá řada dlužníků v úpadku (situace, kdy má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit), dostala do konfliktu s policií, kvůli podezření ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu. Trestného činu úvěrového podvodu se dopustí kdokoli, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, nebo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel. Ne každý dlužník, který je obviněn ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu se do této situace dostal výlučně vlastní vinou. Formuláře v bankách mohou být složité, vyřizování úvěru na přepážce může být značně stresující, podávané informace a texty smluv mohou být pro laika nesrozumitelné. Člověk se tak kolikrát až s odstupem několika měsíců dozví, že ve formuláři vyplnil něco špatně, nebože nepochopil smluvní ujednání a možná i nevědomky se zachoval v rozporu s ním. O to smutnější jsou situace, kdy se o tom dozví teprve od policie. Ani v takovém případě však není potřeba zoufat. Každá situace má řešení, nicméně dotyčný nesmí váhat a neprodleně vyhledat pomoc advokáta zkušeného v oblasti trestního práva, který ho trestním řízením provede.